Ověřit pravost šperku nemusí nutně znamenat cestu do klenotnictví a placení za expertizu. Základní orientaci zvládnete v kuchyni s věcmi, které už máte doma. U stříbra je nejrychlejší magnet – pravý kov je prakticky nemagnetický, takže pokud se řetízek nebo lžička k magnetu přilepí, jde s vysokou pravděpodobností o slitinu s ocelí nebo niklování. Pozor ale na hliník a některé nerezové oceli, které také nereagují, takže magnet sám o sobě nic nepotvrzuje, pouze vylučuje.

Spolehlivější je kombinace několika zkoušek. U stříbra zabere pár minut test s křídou – čistý kov po přejetí zanechá na křídě šedou stopu, zatímco pozlacený nebo postříbřený základ z mosazi se projeví žlutě. Další možností je test s octem nebo citronem, který na pravém stříbře vyvolá slabé ztmavnutí, kdežto na napodobenině se nic nezmění. Pokud si chcete projít kompletní postup krok za krokem, včetně toho, jak poznat pravost stříbra doma, osvědčilo se držet se osvědčených metod a nespoléhat na jediný trik.

U zlata je situace složitější, protože slitiny s mědí nebo stříbrem mění barvu i hustotu. Základní test hustoty zvládnete s kuchyňskou váhou a odměrným válcem – zlato má hustotu kolem 19,3 g/cm³, takže šperk o objemu 1 cm³ musí vážit přibližně tolik. Pokud váží výrazně méně, jde o slitinu nebo dutý výrobek. Chemické testy s kyselinou dusičnou už vyžadují opatrnost a ochranné pomůcky, doma se bez nich obejdete jen u orientačního ověření.

Žádná domácí metoda nedá stoprocentní výsledek jako spektrometr v laboratoři. Berte je jako síto, které odhalí nejhrubší podvody, a u cenných kusů nebo při prodeji se raději obraťte na odborníka. Puncovní značka na šperku je prvním signálem, ale ani ta není neprůstřelná – padělky ji napodobují stále častěji. Kombinace magnetu, křídy, vizuální kontroly a zdravého rozumu vám ale ušetří nejedno zklamání.