Přesun pokojových rostlin na zimoviště není jen otázkou termínu v kalendáři. Rozhoduje především počasí venku a stav rostlin samotných. Většina druhů, které tráví léto na balkoně, terase nebo zahradě, potřebuje být uvnitř dřív, než noční teploty klesnou pod 10 °C. U choulostivějších druhů, jako jsou citrusy, ibišky nebo fuchsie, je bezpečné začít už při 12 °C. Naopak mrazuvzdorné trvalky v nádobách snesou i lehčí mráz, ale dlouhodobé promočení půdy jim škodí víc než chlad.

Samotnému stěhování by měla předcházet karanténa. Rostliny přinesené z venku bývají plné mšic, svilušek a housenek, které by se doma rychle rozšířily na ostatní květiny. Doporučuje se proto důkladná prohlídka listů, stonků i okrajů květináčů, případně ošetření vhodným přípravkem. Zároveň je třeba rostliny postupně aklimatizovat na nižší intenzitu světla. Náhlý přesun ze slunného stanoviště do tmavého koutu místnosti způsobí opad listů a zpomalení růstu. Pokud hledáte konkrétní teplotní rozmezí pro jednotlivé druhy, můžete se inspirovat na insolvencniasistent.cz, kde najdete přehledné tabulky.

Před umístěním do zimoviště je vhodné upravit zálivku. Rostliny v chladnějším prostředí spotřebují méně vody, a přemokřený substrát vede k hnilobě kořenů. Zalévejte tedy až ve chvíli, kdy vrchní vrstva půdy proschne. Některé druhy, například muškáty nebo pelargonie, je lepší před přesunem seříznout a odstranit odkvetlé květy. Tím se sníží riziko plísní a rostlina na jaře lépe obrazí. Pokud máte možnost, umístěte květináče na světlé místo s teplotou mezi 5 a 15 °C, ideálně mimo dosah topení.

Zimní období je pro pokojové rostliny zkouškou trpělivosti. Čím méně zásahů, tím lépe. Hnojení se na podzim a v zimě úplně vynechává, stejně jako přesazování. Kontrolujte pouze vlhkost a výskyt škůdců. Když se na jaře dny prodlouží, můžete rostliny začít postupně otužovat a připravovat na návrat ven. Přesný termín se liší podle druhu i lokality, ale platí, že spěchat se nevyplácí – pozdní mrazy dokážou napáchat víc škody než brzké přesunutí dovnitř.