Second hand není jen o štěstí. Kdo umí číst etikety a poznat kvalitní látku, odejde s kousky, které vydrží roky a vypadají jako z butiku. Základem je materiál. Na omak hledejte hustotu tkaniny, pružnost a váhu. Přírodní vlákna jako bavlna, len, vlna nebo hedvábí stárnou lépe než syntetika, která se rychle leskne a žmolkováním prozradí nízkou kvalitu. U pletenin zkontrolujte, zda se netvoří žmolky už na ramínku, a u košil sledujte, jestli prosvítá nit při roztažení látky mezi prsty.

Značka sama o sobě nezaručuje kvalitu, ale je užitečným vodítkem. Některé značky si drží stabilní střihy a materiály napříč dekádami, jiné šijí z rychlých syntetických směsí i ve vyšší cenové hladině. Vyplatí se proto znát složení typické pro danou značku a porovnat ho s tím, co držíte v ruce. Pokud si nejste jistí, jak postupovat při zkoušení a čištění, pomohou vám rady pro nakupování v second handu, které shrnují i to, na co se ptát personálu a jak odhadnout reálnou hodnotu kousku.

U značek platí, že dražší původní cena často znamená i lepší zpracování švů, podsádky a knoflíky. Prohlédněte si vnitřní stranu oděvu: čisté švy, husté stehy a látka bez vytažených nití svědčí o poctivé výrobě. Naopak viditelné lepené spoje nebo plastové knoflíky u vlněného saka jsou varovným signálem. Stejně důležitá je barva – kvalitní barviva drží i po mnoha praních, kdežto levné odstíny blednou už po prvním vyprání.

Nakonec seřiďte očekávání podle účelu. Na každodenní nošení stačí bavlna s malým podílem elastanu, na zimu hledejte vlnu nebo kašmír, na sport funkční směsi. Když zkombinujete znalost látky se znalostí značky, přestane být second hand loterií a stane se cíleným lovem. Vybírejte pomalu, zkoušejte u zrcadla a nenechte se zlákat slevou na kousku, který byste si za plnou cenu nekoupili.