Malý byt nemusí znamenat věčný nepořádek. Rozdíl často udělá to, kam se podíváte – ne po podlaze, ale nahoru. Stěny nad nábytkem, prostor za dveřmi nebo nad kuchyňskou linkou zůstávají nevyužité, přitom právě tam se dá uložit překvapivé množství věcí. Vertikální řešení nevyžaduje rekonstrukci ani velké peníze. Stačí pár polic, háčků a úložných boxů a místnost začne fungovat úplně jinak.

Základem je rozvrhnout výšky podle toho, jak často co používáte. Věci na denní potřebu patří do výšky očí a rukou, sezónní věci a archiv výš, klidně až ke stropu. Police nad dveřmi využijí místo, které by jinak zůstalo prázdné, a nezasahují do průchodu. V úzkých chodbách se osvědčily mělké police do hloubky patnácti centimetrů – vejdou se na ně boty, klíče i dokumenty a přesto nezabírají prostor, který potřebujete k pohybu. Kdo řeší podobně stísněný vstupní prostor, najde inspiraci v článku jak na předsíň v paneláku, kde jsou rozepsaná konkrétní řešení pro úzké chodby.

Háčky jsou nejlevnější zbraní proti nepořádku. Na stěnu za dveřmi se vejde lišta se šesti háčky, která pohltí kabáty, tašky i klíče. Do koupelny patří háčky na ručníky a župany, do kuchyně na utěrky a chňapky. Pozor jen na nosnost – sádrokarton unese méně než cihla, tam je lepší použít chemickou kotvu nebo háček připevnit do nosného profilu. Úložné boxy pak dotvářejí systém: průhledné boxy na drobnosti, látkové na sezónní oblečení, pevné plastové na nářadí. Když mají všechny stejný rozměr, police vypadají uklizeně a vy přestanete hledat.

Vertikální úložiště má jednu nevýhodu – musíte ho udržovat. Jakmile se police zaplní náhodnými věcmi, přestane být přehledné a vrátí se chaos. Proto se vyplatí jednou za čas projít každou polici a vyhodit to, co jste za rok nepoužili. Malý byt není o tom, že se do něj nic nevejde. Je o tom, že každý centimetr musí mít svůj účel.