Výběr sprchového koutu začíná u dispozice koupelny, ne u katalogu. Než se ponoříte do vzorníků obkladů a armatur, změřte si prostor, který máte k dispozici. Dveře, okno, umyvadlo, pračka, topení – každý z těchto prvků určuje, kam až může kout zasáhnout a jaký tvar je vůbec reálný. Rozměry se pak odvíjejí od dvou čísel: šířky a hloubky. U atypických koupelen je lepší nechat si vyrobit kout na míru než kupovat hotový a doufat, že se vejde.

Základní nabídka se točí kolem čtvercových a obdélníkových variant. Čtverec 90×90 cm je nejčastější volbou do menších koupelen, protože zabere málo místa a přitom poskytne dost prostoru pro pohodlné sprchování. Obdélník 120×90 cm oceníte, pokud máte delší stěnu a chcete větší komfort, případně pokud sprchu sdílí dva lidé. Pokud váháte, který tvar je pro vaši dispozici vhodnější, podívejte se na sprchový kout 90×90 nebo 120×90 s praktickými radami k výběru, montáži a odvodnění. Výška uživatele hraje roli hlavně u sprchové tyče a hlavice – čím vyšší postava, tím výše by měla být horní hrana zástěny, aby voda nestříkala mimo.

Velikost uživatele ovlivňuje i šířku vstupu. Úzké dveře mohou být nepohodlné pro osoby s širšími rameny nebo pro ty, kdo potřebují asistenci. U seniorů a osob se sníženou pohyblivostí se doporučuje bezbariérový vstup a dostatek místa na otočení. Důležitá je také výška prahu – nízký práh usnadní vstup, ale zvyšuje nároky na odvodnění. Právě odvodnění bývá slabým místem mnoha instalací, proto se vyplatí mu věnovat pozornost ještě před obkládáním.

Nakonec zvažte, jak bude kout vypadat v celku koupelny. Příliš velký kout může působit těžkopádně, příliš malý zase neprakticky. Zlatá střední cesta vede přes kompromis mezi pohodlím a dispozicí. Nezapomeňte na rezervu pro čištění – kolem koutu by mělo zůstat alespoň pár centimetrů, abyste se dostali ke spárám. Pokud si nejste jistí, poraďte se s instalatérem nebo si projděte reálné realizace, které vám pomohou představit si výsledek v prostoru.